Zkušební řád zkoušek canisterapeutických týmů

schválený členskou schůzí dne 14. ledna 2020

Článek I – OBECNÁ CHARAKTERISTIKA ZKOUŠEK canisterapeutických týmů (dále jen „zkoušek“) z pohledu zkušebních komisařů:

  1. Respektujeme, že canisterapeutická praxe je široký obor, v rámci kterého se lze věnovat velmi různorodému spektru klientů a terapie samotná může mít rozdílná zaměření, cíle a tedy i podobu. Podporujeme a hodnotíme jedinečnost a osobitost práce každého canisterapeutického týmu (dále jen „týmu“). V průběhu zkoušek přihlížíme k individuálnímu zaměření a specializaci týmu. Zkoušky jsou i příležitostí pro vzájemnou inspiraci.
  2. V průběhu zkoušek hodnotíme především souhru týmu, tedy úroveň spolupráce psovoda – terapeuta (dále jen „psovoda“) a jeho psa a úroveň jejich interakce s figuranty v rámci simulované canisterapeutické praxe. Respektujeme jedinečné povahové rysy členů týmu a během zkoušek sledujeme, do jaké míry tým pracuje se svými silnými a slabými stránkami a zda si je svých silných a slabých stránek vědom. Hodnotíme také schopnost týmu vyrovnat se s neobvyklými a nestandardními situacemi.
  3. Během zkoušek týmy podporujeme, oceňujeme, poskytujeme jim okamžitou zpětnou vazbu, doporučení a rady. Máme právo pozastavit průběh zkoušky a požádat tým, aby v téže situaci zkusil jiný přístup nebo postup. Naším cílem i v průběhu zkoušek je další rozvoj a posun týmů a jejich kvalitní příprava pro reálnou praxi. Během zkoušek hodnotíme schopnost týmu učit se ze svých zkušeností a chyb.
  4. Během zkoušek je možné psy motivovat (odměňovat) obvyklým způsobem, čímž umožňujeme týmům chovat se co nejpřirozeněji a nejvěrněji skutečné canisterapeutické praxi. Dbáme i na to, aby místo konání a teplotní podmínky co nejvíce odpovídali běžnému prostředí, ve kterém se canisterapie konají.
  5. Uvědomujeme si, že každá zkouška je zároveň stresující zátěží. Proto veškeré přezkušované aktivity nejprve vysvětlíme a případně i předvedeme. Dbáme na to, aby vše bylo maximálně srozumitelné a zkoušky probíhaly v klidu, v přátelské atmosféře a bez časového tlaku.

Článek II – DŮLEŽITÉ POJMY A INFORMACE

  1. CANISTERAPEUTICKÝ TÝM je pro potřeby zkoušek vždy dvojice, kterou tvoří psovod a pes. Pokud se psovod účastní zkoušky s více psy, je hodnocen jako několik samostatných canisterapeutikých týmů, a to i přesto, že některých částí zkoušky se může účastnit s více svými psy najednou.

Jeden pes může v jeden den nastoupit zkoušku pouze s jedním psovodem.

  1. FIGURANTI na zkouškách vystupují v roli klientů v rámci simulované canisterapeutické praxe. Dle svých možností simulují různý věk, povahové rysy, nálady a handicapy obvyklé u klientů v reálné praxi.

Do figurování se průběžně zapojí všichni účastníci zkoušek – zkušební komisaři, přezkušovaní psovodi i přihlížející diváci. Ve výjimečných případech lze pro doplnění počtu figurantů přizvat i osoby jen za tímto účelem.

  1. ZKUŠEBNÍ KOMISAŘ je JdeTo Klubem, z. s. jmenovaná osoba, která provází přezkušované týmy zkouškami, hodnotí je, poskytuje jim zpětnou vazbu a následně vypracovává jejich písemné osobní hodnocení a vydává certifikát.

Tým hodnotí vždy dva zkušební komisaři. Pokud to z organizačních důvodů není možné a zkoušku hodnotí jen jeden zkušební komisař, musí být z průběhu zkoušky pořízen video záznam, který je archivován minimálně po čtyři roky.

Zkušební komisař má „právo veta“. Má právo zastavit zkoušky a neumožnit v nich týmu pokračovat, pokud se zachová hrubě nebo jinak neeticky ke svému psovi nebo k ostatním účastníkům zkoušek.

Zkušební komisař má též právo ve výjimečných případech odchýlit se od ustanovení tohoto zkušebního řádu. Toto své jednání však musí popsat a zdůvodnit v písemném osobním hodnocení nebo v jiném samostatném písemném dokumentu.

  1. CERTIFIKÁT obdrží canisterapeutické týmy, které uspěly ve zkoušce podle celkového bodového hodnocení. Celkové bodové hodnocení je klíčové pro následnou povinnost zkoušku opakovat:
    • úroveň „C“ povinnost opakovat zkoušky za 12 měsíců (99 a méně bodů)
    • úroveň „B“ povinnost opakovat zkoušky za 24 měsíců (100  – 119 bodů)
    • úroveň „A“ povinnost opakovat zkoušky za 36 měsíců (120 a více bodů)

Přílohou certifikátu je podrobné slovní hodnocení týmu. Certifikát a písemné slovní hodnocení bude canisterapeutickým týmům zasláno poštou do 30ti dnů ode dne konání zkoušek nebo přezkoušení. Pokud tým zkoušku nesplní, bude mu zasláno poštou pouze písemné osobní hodnocení se zdůvodněním, proč ve zkoušce neuspěl. Zda tým složil či nesložil zkoušku, je oznámeno ústně a veřejně všem účastníkům na závěr zkoušky. Informace o úrovni, na kterou byla zkouška splněna, bude obsažena až v certifikátu a v písemném osobním hodnocení.

Certifikáty a slovní hodnocení jsou archivovány min. po dobu čtyř let.

Seznam certifikovaných týmů (jméno a příjmení psovoda, jméno, plemeno a pohlaví psa a datum a úroveň složení zkoušky) je uveden chronologicky na webových stránkách JdeTo Klubu, z. s.

  1. DECERTIFIKACE TÝMU – Jakmile kterýkoliv ze zkušebních komisařů zjistí, že certifikovaný psovod se dopustil vážného porušení etických norem ve svém chování vůči svému psovi, klientům nebo jiným osobám či zvířatům, bude neprodleně členské schůzi JdeTo Klubu, z. s. předložen návrh na odebrání certifikátů. Po schválení decertifikace, bude tato skutečnost vhodným způsobem zveřejněna.
  2. PŘEZKUŠOVÁNÍ TÝMŮ = opakované skládání zkoušky ve zkráceném rozsahu. Zvláštní ustanovení tohoto řádu (článek V) pro opakované skládání zkoušek se týká všech týmů, které absolvovali zkoušku dle zkušebního řádu JdeTo Klubu, z. s. (původní název KOIRA Klub, z. s.) na úroveň „B“ nebo „A“. Týmy, které úspěšně absolvovaly svou poslední zkoušku na úroveň „C“, skládají i opakovanou zkoušku v plném rozsahu. Pro přezkušování nelze uznat zkoušky složené u jiných organizací.

Na přezkoušení je možné nastoupit nejpozději do 12ti měsíců od vzniku povinnosti zkoušku opakovat (viz. odstavec 4). Po této lhůtě je tým již povinen složit „běžnou“ zkoušku v plném rozsahu.

Článek III – PODMÍNKY K ÚČASTI NA ZKOUŠKÁCH

  • Minimální věk psa pro účast na zkoušce je 18 měsíců. V odůvodněných případech mohou zkušební komisaři rozhodnout i o účasti mladšího psa. O této výjimce musí být uveden záznam v osobním hodnocení týmu a certifikát bude platný až od data, kdy pes dosáhne věku 18ti měsíců.
  • Psovod předloží k nahlédnutí zkušebním komisařům před začátkem zkoušky očkovací průkaz psa, kterým prokáže datum narození, pravidelnou veterinární péči (očkování proti vzteklině, parvoviróze, inf. zánětu jater atd.) a číslo čipu psa.
  • Zkoušek se nesmí zúčastnit kojící feny a feny v druhé polovině březosti. Háravé feny se mohou zúčastnit pouze se souhlasem všech ostatních týmů, které se zkoušek účastní.
  • Minimální věk psovoda pro účast na zkoušce je 18 let. V odůvodněných případech mohou zkušební komisaři rozhodnout i o účasti mladšího psovoda. O této výjimce musí být uveden záznam v osobním hodnocení týmu a certifikát bude platný až od data, kdy psovod dosáhne věku 18ti let.

Článek IV – PRŮBĚH ZKOUŠEK

Tým ve zkoušce neuspěl, pokud kterýkoliv ze zkušebních komisařů ohodnotí jeho výkon v některé z následujících disciplín nulou.

  1. PŘEDSTAVENÍ TÝMU

Na úvod zkoušek se každý tým představí zkušebním komisařům a zároveň všem ostatním účastníkům zkoušek. Představování probíhá neformálně a pes se jej může, ale nemusí, aktivně účastnit.

Psovod sdělí přítomným:

  • své jméno, jméno psa (psů), jeho (jejich) věk (případně původ – plemeno) a popíše jeho (jejich) povahu a silné a slabé stránky,
  • své dosavadní canisterapeutické zkušenosti nebo své záměry, pokud zatím canisterapii nepraktikuje (např.: jakým cílovým skupinám se věnuje – chce věnovat) a
  • proč se věnuje nebo chce věnovat canisterapii obecně.

Zkušební komisaři hodnotí celkový dojem z týmu na základě jeho vystupování po celou dobu zkoušek. 

Tým může získat ohodnocení ve výši 0, 10, 20 nebo 30 bodů.

30 bodů   – Získává tým, který působí vyrovnaně, ze kterého je cítit vztah plný důvěry, a ve kterém pes ochotně s psovodem spolupracuje a má spontánní zájem o kontakt s figuranty, ať již mají odměny, nebo ne. Psovod je komunikativní, přítomný a empatický, působí uvolněně, pružně reaguje na reakce figurantů, se kterými je v neustálém kontaktu. Nenechá se vykolejit nezdarem a snadno improvizuje. Umí si zorganizovat své vystoupení a získat zájem figurantů. Srozumitelně komunikuje se svým psem, chválí jej a motivuje. Umí psovi vytvořit bezpečné prostředí pro práci.  A výhodou je, pokud je k tomu všemu ještě kreativní.

Příklady důvodů pro snížení bodového hodnocení týmu:

  • Pes věnuje pozornost primárně svému psovodovi a o kontakt s figuranty nejeví zájem nebo je vnímá jako „výcvikovou pomůcku“. Psovod nedokáže zprostředkovat interakci figurantů se psem.
  • Psovod není sladěný se svým psem. Nevnímá komunikaci, aktuální rozpoložení nebo individuální specifika svého psa a má obtíže pružně reagovat na jeho potřeby a přizpůsobit se situaci.
  • Pes ztrácí pozornost, nespolupracuje se svým psovodem, opakovaně projevuje známky stresu, případně má obtíže se sebekontrolou. Psovod má problém získat a udržet si pozornost svého psa, nedokáže jej vhodně podpořit nebo usměrnit jeho chování.
  • Psovod má obtíže věnovat zároveň pozornost svému psovi i figurantům. Zapomíná na svého psa nebo se mu naopak věnuje na úkor figurantů. Vytváří potencionálně nebezpečné situace.
  • Psovod je nekomunikativní nebo naopak v komunikaci zahlcující. Spěchá nebo jinak vytváří stresující atmosféru. Neumí si zorganizovat aktivity, dělá zmatky, jeho vysvětlování je nesrozumitelné až chaotické. Nedokáže si získat nebo udržet pozornost figurantů.
  • Pes je vysoce vzrušivý až nepříjemně intenzivní v kontaktu s figuranty nebo ve svém projevu (např. štěká, kňučí…) a jeho psovod jej neumí uklidnit, případně situaci nějak jinak vyřešit. Ztrácí nad svým psem kontrolu a pes ztrácí kontrolu sám nad sebou.
  • Psovod vědomě nebo nevědomě manipuluje se svým psem pomocí vodítka, obojku, postroje nebo doteky. Různými způsoby jej zadržuje a přehnaně kontroluje. Psa se dotýká nebo jen hladí proto, aby uklidnil sám sebe (nikoliv za účelem motivace či podpory psa).
  1. POVAHOVÉ TESTY TÝMŮ

Během simulovaného setkání s figuranty v rolích klientů, je zcela na zvážení psovoda:

  • zda jeho pes bude na vodítku nebo na volno (zda mu ponechá postroj nebo obojek)
  • jakým způsobem bude svého psa motivovat

Psovod komunikuje s figuranty, jako by se jednalo o skutečnou canisterapeutickou praxi. Má právo kdykoliv usměrňovat chování figurantů!

Pokud se psovod účastní zkoušek s více psy, může aktivitu 2.3. – Reakce na skupinu figurantů absolvovat s více psy najednou.

2.1.        Setkání se zkušebním komisařem

Aktivita simuluje první setkání psa s klientem. Během setkání by měla zaznít instrukce, jak má figurant psa hladit a jak se ho dotýkat. Zkušební komisař v roli figuranta má o setkání se psem zájem a je v tomto směru aktivní. Zároveň má právo se zachovat i lehce mimo instrukce psovoda (např. začít psa hladit proti srsti nebo spontánně psa obejmout). Zkušební komisař u sebe nemá žádné odměny.

Co je předmětem hodnocení:

  • jak psovod komunikuje se svým psem a s figurantem
  • jak si psovod poradí se spontánním chováním figuranta
  • zda má či nemá pes zájem o figuranta

2.2.        Předání pamlsku zkušebním komisařem

Aktivita plynule bez přerušení navazuje na předchozí disciplínu 2.1., a to žádostí zkušebního komisaře, zda by psa mohl nakrmit. Zkušební komisař nakrmí psa několika pamlsky, které obdrží od psovoda. Během interakce by měla zaznít instrukce, jakým způsobem má figurant pamlsek psovi podat tak, aby se vyhnul štípnutí, otření prstů o zuby, spolknutí celé dlaně apod. Vítáme, pokud je psovod náležitě vybaven pro případ, že jeho pes hodně slintá.

Co je předmětem hodnocení:

  • jak psovod komunikuje se svým psem a s figurantem
  • zda, případně jak, ovlivňují odměny v rukou figuranta chování psa a jeho zájem o interakci s figurantem
  • zda se pes dostatečně sebekontroluje, a jakým způsobem odměny od figuranta přebírá

2.3.        Reakce na skupinu figurantů

Aktivita simuluje první setkání psa se skupinkou minimálně tří a maximálně pěti klientů. Cílem setkání je, aby si figuranti psa mohli pohladit a nakrmit. Figuranti, kterými jsou účastníci zkoušek (případně i zkušební komisaři), se zhostí rolí klientů s různým handicapem (např. někdo bude sedět na židli, někdo bude o berlích, někdo ležet na zemi…). Všichni figuranti budou projevovat přátelský zájem o psa. Tato disciplína se sestává ze dvou částí, které na sebe plynule navazují:

2.3.1.        Figuranti jsou v řadě vedle sebe. Přezkušovaný tým se s nimi potká jako s jednotlivci postupně.

2.3.2.       Figuranti vytvoří těsný hlouček (kruh), ve kterém je ovšem dostatečný prostor pro psa. Psovod motivuje svého psa, aby vešel dovnitř skupinky, kde si jej všichni najednou budou chtít pohladit a dát mu pamlsek.

Co je předmětem hodnocení:

  • jak psovod komunikuje se svým psem a s figuranty
  • jak se canisterapeutický tým umí vyrovnat s různými typy klientů, kteří se liší způsobem komunikace, povahou, handicapem apod.
  • jak si canisterapeutický tým dokáže poradit se skupinou klientů
  • zda se pes dostatečně sebekontroluje, jak přebírá odměny a jaký má celkový zájem o interakci s figuranty

Tým může získat za každou disciplínu ohodnocení ve výši 0, 3, 7 nebo 10 bodů.

10 bodů – Získává tým, který působí přátelsky, vyrovnaně a sehraně. Psovod přirozeně komunikuje zároveň s figuranty i se svým psem. Jeho instrukce jsou srozumitelné. Pes má zájem o interakci s figuranty a se svým psovodem ochotně spolupracuje. Pamlsky přebírá v klidu. Bez obtíží se sebekontroluje – ví, kdy smí pamlsky sežrat, a kdy má čekat.

Příklady důvodů pro snížení bodového hodnocení týmu:

  • Pes přebírá pamlsky intenzivně (např. štípe, kouše prsty, v tlamě skončí celá dlaň…), neovládá se a předčasně se na ně vrhá. Psovod neumí předání pamlsku zorganizovat.
  • Pes se chová nepříjemně intenzivně – např. skáče na figuranty, štěká nebo je olizuje způsobem, který je figurantům nepříjemný a psovod jeho chování nedokáže usměrnit nebo dokonce ani zastavit.
  • Pes nemá zájem o interakci s figuranty, nespolupracuje se svým psovodem. Ztrácí pozornost, odbíhá za jinými zájmy. Případně projevuje výrazné známky stresu.
  • Psovod je nekomunikativní nebo naopak v komunikaci zahlcující. Jeho instrukce jsou chaotické, nesrozumitelné, nebo na ně zcela zapomíná a spoléhá se na to, že to figuranti vědí. Spěchá!
  • Psovod manipuluje se psem fyzicky dotyky nebo pomocí vodítka, případně na něho jinak tlačí. Psovod nereaguje na chování figurantů, které je psovi viditelně nepříjemné. Psovod nevnímá „volání o pomoc“ svého psa.
  1. POSLUŠNOST

Každá dovednost z poslušnosti se přezkušuje ve třech úrovních obtížnosti: a), b) a c). Zkušební komisař má právo v odůvodněných případech umožnit týmu zkoušku poslušnosti dané úrovně opakovat. Psovod se může rozhodnout na úroveň b) nebo c) již nenastoupit. Pokud tým neuspěje v nižší úrovni, automaticky již nenastupuje na úroveň vyšší.

Pro úspěšné složení zkoušky postačí, pokud tým splní disciplíny v poslušnosti alespoň v nejnižší obtížnosti a).

3.1.        Odvolání

Psovod nejprve vyzve psa, aby se šel podívat za figurantem, a pak jej na pokyn zkušebního komisaře přivolává. Pokyn k přivolání přichází ve chvíli, kdy se psovod vzdálí od psa minimálně na cca 2 m (tato hranice je vhodným způsobem např. metami, vodítkem… vyznačena okolo figuranta). Přivolání končí fyzickým kontaktem psovoda a psa (pohlazení, odměnění, připoutání na vodítko…). Psovod může využít libovolných motivačních prostředků, ale nesmí přitom žádnou částí těla překročit vymezenou dvoumetrovou hranici. Zkušební komisař rozhodne o ukončení disciplíny v případě, že pes vůbec nepřijde.

Pamlsky, kterými bude disponovat figurant, mohou být od psovoda. Pokud však pes nebude chtít u figuranta setrvat, použije figurant pamlsky vlastní. Figurantem je vždy zkušební komisař.

a) Figurant se snaží zaujmout psa pamlsky, ale pouze mu je ukazuje, nedává. Jakmile psovod psa začne přivolávat, figurant přeruší interakci se psem.

b) Figurant se snaží zaujmout psa pamlsky, které mu dává ochutnat. Jakmile psovod psa začne přivolávat, figurant přeruší interakci se psem.

c) Figurant se snaží zaujmout psa pamlsky, které mu dává ochutnat. Jakmile psovod psa začne přivolávat, figurant přestane psa krmit, ale pamlsky mu i nadále ukazuje a udržuje s ním kontakt.

Tým může za každou úroveň obtížnosti získat ohodnocení ve výši 0, 1, 2 nebo 3 body.

3 body – Získává tým, jehož pes okamžitě reaguje na první přivolávací povel psovoda a přibíhá nadšeně.

0 bodů – Pes vůbec nepřijde nebo přijde s velkou časovou prodlevou.

Příklady důvodů pro snížení bodového hodnocení týmu:

  • pes váhá s odpoutáním se od figuranta, psovod musí volat vícekrát
  • pes se intenzivně dobývá na pamlsky figuranta
  • tým absolvuje stejnou úroveň zkoušky opakovaně

3.2.        Odložení

Úkolem psa je setrvat na místě po dobu 15ti vteřin sám bez blízkosti psovoda. Čas začíná běžet poté, co psovod dojde na určené místo vzdálené cca 10 m od psa. Poloha psa není důležitá – pes může sedět, ležet, různě se rozvalovat…  Předmětem hodnocení je i ochota psa zaujmout příslušnou polohu. Psovod je v dohledu psa, ale bude vyzván, aby zaujal nějakou neformální pozici – např., aby se posadil ke stolu, sedl si na židli, dřepl si na zem, opřel se zády o zeď apod.

Odložení končí uplynutím času a psovod jej může ukončit libovolně – např. přivoláním nebo tím, že ke psovi dojde – to už není předmětem hodnocení.

a) Pes není při odložení nijak rušen.

b) Mezi odloženým psem a jeho psovodem budou tam a zpět procházet figuranti.

c) Psovod během odložení psa namaluje obrázek.

Tým může za každou úroveň obtížnosti získat ohodnocení ve výši 0, 1, 2 nebo 3 body.

3 body – Získává tým, jehož pes na první povel psovoda zaujme polohu a v klidu v ní setrvá.

0 bodů – Pes nesetrvá v odložení a posune se o vzdálenost větší, než jeden metr.

Příklady důvodů pro snížení bodového hodnocení týmu:

  • pes odmítá zaujmout pozici, psovod musí použít více povelů nebo psa jinak přesvědčovat
  • pes je v odložení viditelně nervózní
  • psovod použije další povely ve chvíli, kdy je od psa již vzdálen nebo se od něho teprve vzdaluje
  • tým absolvuje stejnou úroveň zkoušky opakovaně

3.3.        Společná „vycházková“ chůze s vodítkem

Vodítko o délce cca 120 – 150 cm by mělo být po celou dobu společné chůze prověšené. Chůze s vodítkem se prověřuje na vytyčené dráze (mety, kužely, lana…) o délce cca 15 – 20 metrů.

Není povoleno psa provést dráhou s odměnou u čumáku. Odměnit pamlsky nebo hračkou je možné psa až na konci dráhy, nikoliv v jejím průběhu. Psovod může se psem libovolně komunikovat, slovně jej podporovat a vést jej pomocí posunků.

a) Tým kráčí svým tempem po vytyčené dráze bez jakýchkoliv přidaných rušivých vlivů.

b) Tým kráčí svým tempem po vytyčené dráze, kde jsou jim do cesty položeny předměty a překážky – např. tyče, lana, skočky, tunely, deky, plachty apod. Překážky překonává pes i psovod (společně nebo postupně každý zvlášť), aniž by psovod pustil vodítko.

c) Tým kráčí svým tempem po vytyčené dráze s překážkami z úrovně b), v jejímž okolí jsou lákavé předměty – např. miska s pamlsky, párek, hračky apod. Předměty jsou položeny ve vzdálenosti minimálně 1 m od hranice dráhy.

Tým může za každou úroveň obtížnosti získat ohodnocení ve výši 0, 1, 2 nebo 3 body.

3 body – Získává tým, jehož chůze s vodítkem působí sehraně. Pes a psovod spolu komunikují, jako by je vodítko ani nespojovalo. Pes je po celou dobu v kontaktu se svým psovodem a neprojevuje zájem o lákavé předměty v okolí dráhy.

0 bodů – Pes tahá na vodítku a nevnímá pokyny psovoda.

Příklady důvodů pro snížení bodového hodnocení týmu:

  • pes místy ztrácí pozornost a koncentraci, nejde o týmovou spolupráci, každý kráčí sám za sebe
  • psovod zastavuje psa pomocí vodítka, případně vodítko používá k brždění, tahání nebo k jinému ovlivňování směru a rychlosti chůze psa
  • psovod neumí se psem srozumitelně komunikovat pomocí posunků a slovních pokynů
  • tým absolvuje stejnou úroveň zkoušky opakovaně
  1. CANISTERAPEUTICKÉ DOVEDNOSTI TÝMU

Oddíly tohoto bloku zkoušek mohou být realizovány najednou jako jeden ucelený program o maximální délce 30 minut. Každý oddíl je také možné realizovat zvlášť s malou přestávkou na přípravu mezi nimi.

Skupinu minimálně tří a maximálně šesti figurantů, kteří budou představovat klienty, utvoří účastníci zkoušek a případně i zkušební komisaři. Přezkušovaný tým před každým blokem vždy sdělí figurantům, na jaké fyzické a mentální úrovni mají klienty herecky ztvárnit a ti se o to pokusí :-). Figuranti nesmí ztěžovat práci přezkušovanému týmu tím, že budou cíleně „zlobit“ nebo naschvál libovolným způsobem sabotovat program!

Zkušební komisař může požádat figuranty o osobní názor, o sdělení pocitů, zážitků apod.

Psovod komunikuje s figuranty a se svým psem, jako by se jednalo o skutečnou canisterapeutickou praxi. Má právo kdykoliv usměrňovat chování figurantů! Simulovaná praxe vychází z předpokladu, že figuranti psa již znají a není tedy třeba do programu zařazovat jejich seznamování a instrukce jak jej krmit a hladit. Psovod by měl mít program předem připravený, a to včetně potřebných pomůcek. Doporučujeme zohlednit, že tyto náročné disciplíny se konají na konci zkouškového dne a psi již bývají unavení.

Pokud se psovod účastní zkoušek s více psy, může všechny disciplíny tohoto oddílu absolvovat s více psy najednou.

Zkušební komisaři hodnotí na škále 0 – 5 bodů u každé disciplíny:

  • komunikační dovednosti a interakci s figuranty (míru zapojení figurantů a jejich vtažení do dění, vytvoření atmosféry, zda forma komunikace odpovídala cílové skupině, odezvu na reakce figurantů…)
  • obsah prezentovaného program (jeho organizaci, obtížnost, zaměření – cíle, míru zapojení figurantů a jejich vtažení do dění, schopnost improvizace…)
  • zacházení a komunikace se psem (týmovou souhru, vhodnost aktivit, komfort a bezpečnost psa, povelovou techniku, ochotu psa ke spolupráci, chování psa v odložení, reakce psovoda na případné nezdary…)

Celkem je možné získat za každou disciplínu až 15 bodů. Tým ve zkoušce neobstál, pokud by byl v kterékoliv disciplíně z některého hlediska ohodnocen nulou.

4.1.        Rozhovor na psí téma se skupinou klientů

Délka rozhovoru na libovolné téma bude cca 3 minuty (konec určí zkušební komisař). Pes může být během rozhovoru přítomen, ale může být odložený v boudičce. K rozhovoru mohou být využity pomůcky nebo i pes.

Psovod má za úkol vést rozhovor s klienty na libovolné téma – například: „Jaká znáte plemena psů?“, „Jak psi pomáhají člověku?“, „Znáte psí sporty?“ apod.

15 bodů – Získává tým, jehož pes v klidu během rozhovoru odpočívá v boudičce nebo se účastní rozhovoru (aktivně nebo pasivně), aniž by narušoval pozornost figurantů. Psovod zaujme figuranty a všechny je do rozhovoru zapojí, a to buď tak, že figuranti odpovídají na jeho otázky nebo reagují emocionálně (smějí se, tleskají…).

Příklady důvodů pro snížení bodového hodnocení týmu:

  • Ze strany psovoda jde o monolog nebo psovod vede rozhovor jen s částí figurantů. Figuranti se viditelně nudí nebo jsou pasivní.
  • Psovod spěchá, nečeká na odpovědi na své otázky. Nenaslouchá klientům a není schopen reagovat na jejich odpovědi.
  • Pes se samostatně potuluje po místnosti a strhává na sebe pozornost figurantů, kteří potom nevnímají, o čem je řeč. Pes ubírá pozornost psovoda a ten se není schopen soustředit na rozhovor.
  • Pes štěká, kňučí, vyje v boudičce nebo se z ní snaží dostat.

4.2.        Simulace skupinové canisterapeutické praxe

Simulovaná praxe trvá cca 15 minut a pes by měl být do ní aktivně zapojen minimálně polovinu času.  Po zbývající čas může být odložený v pelíšku, v boudičce a psovod se může s figuranty věnovat aktivitám bez psů. Psovod má možnost zvolit si jednoho z figurantů za osobu odpovědnou za figuranty (např. role učitele), která mu může s programem pomáhat.

15 bodů – Získává tým, který dokáže vtáhnout všechny figuranty do programu. Psovod si umí aktivity dobře zvolit a výborně je zorganizovat. Zároveň umí s lehkostí improvizovat a snadno řeší nepředvídané situace. Komunikuje s figuranty srozumitelně a zároveň je dostatečně motivuje a oceňuje. Pes je pozorný a plně orientovaný v situaci nebo v klidu čeká v odložení. Program dává smysl a baví.

Příklady důvodů pro snížení bodového hodnocení týmu:

  • Psovod si neumí aktivity zorganizovat, vznikají zmatky nebo zvolí nevhodnou obtížnost aktivit. Pes se ocitá v situaci, kdy neví, co má dělat.
  • Figuranti dlouho čekají, než přijdou na řadu. Nudí se.
  • Psovod vysvětluje aktivity nesrozumitelně a bez jakékoliv názorné ukázky („od stolu“), takže figuranti si nejsou jisti tím, co mají dělat. Pes netuší, jestli má pracovat s psovodem nebo s figurantem.
  • Psovod tlačí na psa, trvá na splnění povelu za každou cenu. Odpojuje se od figurantů a řeší svého psa.

4.3.        Simulace individuální canisterapeutické praxe

Psovod si zvolí libovolný cvik nebo dovednost (může se jednat i o relaxaci se psem), kterou se pokusí během cca 5ti minut vysvětlit a realizovat s jedním z figurantů. Pes je přítomen po celou dobu této simulované praxe a je do ní aktivně zapojen.

15 bodů – Získává tým, který dokáže vtáhnout figuranta do dění. Názorně a srozumitelně vysvětluje, umí postupovat krok za krokem. Příjemně komunikuje s figurantem i se svým psem. Pes je pozorný a ochotný spolupracovat. Je po celou dobu orientovaný v situaci.

Příklady důvodů pro snížení bodového hodnocení týmu:

  • Psovod na figuranta spěchá, ztrácí trpělivost. Figurant neví, co má dělat.
  • Pes se ztrácí v tom, kterým pokynům má vyhovět. Jestli spolupracuje se psovodem nebo s figurantem.

Článek V – PŘEZKUŠOVÁNÍ TÝMŮ

Opakované skládání zkoušky ve zkráceném rozsahu (více v článku II odst. 6):

  1. Tým, který úspěšně absolvoval svou poslední zkoušku na úroveň „A“, je přezkušován ve zkráceném rozsahu: V rámci přezkoušení absolvuje pouze oddíl 1 – PŘEDSTAVENÍ TÝMU a oddíl 4 – CANISTERAPEUTICKÉ DOVEDNOSTI TÝMU.
  2. Tým, který úspěšně absolvoval svou poslední zkoušku na úroveň „B“, je přezkušován ve zkráceném rozsahu: V rámci přezkoušení absolvuje pouze oddíl 1 – PŘEDSTAVENÍ TÝMU a oddíl 4 – CANISTERAPEUTICKÉ DOVEDNOSTI TÝMU. Zkušební komisaři jsou dále oprávněni požadovat přezkoušení jedné či dvou disciplín vybraných z dalších části řádu, přičemž své rozhodnutí opřou o výkon týmu při přezkoušení a osobní hodnocení z poslední zkoušky.

Výkon týmu, který nastoupil na přezkoušení, není hodnocen bodově, ale pouze formou osobního hodnocení a v přezkoušení je možné:

  • USPĚT NA VÍTEČNOU – V takovém případě přezkušovaný tým úrovně „B“ získává certifikát úrovně „A“ – tedy s povinností opakovat přezkoušení za 36 měsíců. Přezkušovaný tým úrovně „A“ získává doživotní certifikát bez povinnosti v budoucnu zkoušku nebo přezkoušení opakovat.
  • USPĚT SE CTÍ – V takovém případě přezkušovaný tým získává certifikát ve stejné úrovni, jako byla jeho poslední zkouška; s povinností opakovat přezkoušení za 24 (úroveň „B“) nebo 36 měsíců (úroveň „A“).

Pro zachování objektivity bude z přezkoušení pořízen videozáznam, který bude archivován po dobu minimálně pěti let.

Pokud by se vyskytly závažné okolnosti (např. celkový zdravotní stav psa), které by zkušební komisaři vyhodnotili jako neslučitelné s dalším výkonem canisterapeutické praxe, tým nezískává nový certifikát. Má však možnost absolvovat kdykoliv zkoušku dle tohoto zkušebního řádu v plném rozsahu. Důvody pro nevydání certifikátu jsou zkušební komisaři povinni uvést v písemném osobním hodnocení.

Článek VI – OCHRANA OSOBNÍCH ÚDAJŮ – GDPR

  1. Při prezenci, budou všichni účastníci zkoušek vyzváni k podpisu souhlasu s pořizováním fotografické, audio nebo video dokumentace a se zpracováním osobních údajů na ní uvedených. Souhlas bude poskytnut za účelem zveřejnění těchto dokumentačních materiálů na webových stránkách JdeTo Klubu, s. z. a na sociálních sítích pro účely publicity, propagace a prezentace činnosti JdeTo Klubu, z. s. Bez udělení tohoto souhlasu není možné zahájit přezkoušení týmu.

Účastníci zkoušek si mohou pořizovat foto a video dokumentaci pouze pro soukromé účely.

  1. JdeTo Klub, z. s. zpracovává osobní údaje účastníků zkoušek (jméno, příjmení, titul, datum a místo narození a e-mail) na základě oprávněného zájmu správce osobních údajů, nezbytného pro splnění závazků plynoucích z tohoto zkušebního řádu nebo nezbytného pro splnění právních povinností, a to pouze po minimálně nutnou dobu a v co nejmenším nutném rozsahu vzhledem k účelu jejich zpracování pro:
  • účel evidence plateb za zkoušky a pro účetní a daňovou evidenci jako oprávněný zájem
  • účel správy přihlášek, vydávání certifikátů a osobních hodnocení a pro evidenci certifikovaných týmů na webových stránkách
  • účel komunikace s účastníky zkoušek

Schváleno členskou schůzí spolku dne 14. ledna 2020

Hana Böhmová

předsedkyně spolku