Copingové strategie

V přechozím článku „Psí intimní zóna“ jsme zmínili některé důvody psího stresu – zejména z neustálého nechtěného potkávání cizích psů. Nyní se zaměříme na to, jak se psi se stresem pomocí copingových strategií vyrovnávají nebo by tak rádi činili. Copingové strategie jsou stručně řečeno způsoby, kterými se uklidňujeme, a tím se vyrovnáváme se stresem. Dovolte mi malé přirovnání pro lepší pochopení: Představte si, že se ocitnete v ředitelně na „koberečku“, kde vás ředitel za to či ono doslova seřve. Poté co vyjdete z kanceláře ven a zavřete za sebou dveře, utnuli jste sice zdroj svého stresu, ale rozhodně se ještě necítíte dobře. Potřebujete se něčím uklidnit. Někdo se potřebuje vypovídat kamarádce, někdo si dát kávu nebo si zakouřit, jiný se vrhnout do práce a někdo se vyzuřit do boxovacího pytle nebo si dá pět kilometrů běhu. Každý z nás máme vlastní oblíbené copingové strategie.

Stejně tak jsou na tom i psi, kteří mají svůj repertoár copingových strategií:

• Čenichání – ať již z přirozených důvodů (zkoumání pachů), nebo psovi můžeme pomoci a rozhodit na zem i trochu těch pamlsků. Výbornou volbou je relaxační vycházka podle psa (pes vede vycházku a my ho následujeme).
• Žvýkání – psi si najdou nějaký klacek nebo začínají kousat vodítko. Pokud je tohle oblíbená strategie vašeho psa, určitě se vyplatí mít u sebe míček nebo přetahovadlo. Takový pes totiž potřebuje mít zkrátka něco v tlamě, do čeho může zatínat zuby obdobným způsobem, jako my mačkáme v rukou antistresový míček.
• Práce – jednoduché oblíbené cviky postačí (osobně používám třeba nouse-touch), hlavně ať pes může zapomenout na své problémy. Vlohoví psi mívají tendence uchylovat se svým oblíbeným částem lovecké sekvence – např. k pasení.
• Pohyb – pes to potřebuje vyběhat. Pokud nemůžete psa jen tak pustit, aby se vyběhal po svém, můžete mu zařadit do programu společný běh, tahání koloběžky, plavání, běhací hry (obíhání, přivolání od jednoho k druhému…) atd. Tady ale opatrně. Chce to vyzkoušet, jaká dávka pohybu má ještě uklidňující efekt, a kdy už je tomu naopak.
• Protahování, válení se na zádech a jiné formy slastného a uvolňujícího chování.
• Interakce s lidmi – pes si jde užít kontakt s kýmkoliv nebo od nás (od svých páníčků) potřebuje mazlení až dovádivou hru podle toho, jestli potřebuje relaxovat nebo vypustit stresem nahromaděnou energii.
• Demolování – psi potřebují něco rozškubat či roztrhat, zkrátka do něčeho vrazit zlostnou energii. Tady může pomoci přímo přetahování o hračku nebo třeba hodit psovi i jen kus zmuchlaného papíru, který si bude moci rozškubat. Můžete do něho zabalit pamlsky, ale často je pes k této aktivitě vůbec nepotřebuje.
• Žraní – psi se třeba vrhají na žraní trávy a jiných více či méně poživatelných věcí, které najdou. Samozřejmě, že neuškodí, pokud psovi sami něco nabídnete. Jsou psi, kteří uvítají relaxační krmení – prostě krmíte z ruky jednotlivě jeden pamlsek (granuli) za druhým a nic po psovi nechcete. Nebo potřebují spíše urputné žvýkání, to se pak vyplatí nějaká trvanlivější sušená pochoutka.

Má váš pes nějaký osobitý způsob, jak se uklidňuje? Tento výčet totiž nemusí být konečný, jak se ostatně můžete přesvědčit i v následujícím komentovaném videu (určitě si zapněte zvuk) ze setkání s plyšovým psem. Prosím neřešte, proč zrovna s plyšovým psem – tuhle metodu si rozebereme někdy příště.